Co je u mě nového?

Dneska tu jsem opět s takovým mixem všech událostí, které se udály v nejbližších dnech.

V sobotu jsem jela do Prahy na zkoušku do školy. Myslela jsem, že ani nedorazím, jelikož autobus měl v tom největším mrazu zpoždění, ale nakonec to dohonil a přijela jsem v čas a zkouška dopadla úspěšně. :-) 

A jelikož jsem to ráno vážně promrzla (doslova jsem necítila prsty u nohou a to jsem měla ty nejteplejší kožené zimní boty), tak jsem si při čekání na zpáteční spoj udělala malou radost. Jela jsem zpátky vlakem, protože je to mnohem pohodlnější - člověk si může krásně natáhnout nohy. A na hlavním nádraží jsem si prohlídla všechny výlohy s kabelkami a oblečením a nakonec zaplula v knihkupectví. 

V knižních novinkách jsem objevila novinku od spisovatelky Alexandry Potter - Tentokrát to bude jinak. Poznala jsem ji už podle specifického obalu pro její knihy. Tato spisovatelka mě teď moc baví. Dostala jsem její knihu k svátku a přečetla jsem ji jedním dechem. Teď mám od ní půjčenou knížku s názvem: Není přání jako přání. Když se učím na zkoušku, tak se snažím moc nečíst jiné knížky než skripta, protože by mě ten děj pak sváděl k dalšímu čtení. Proto jsem si s sebou knížku vezla do školy a těšila jsem se až se do ní konečně pořádně začtu po zkoušce.

Novinku od autorky jsem v krámku nechala, ale koupila jsem si tam úžasné magnetické záložky. Jednou už jsem takovou měla, ale zničila se mi. Zaujaly mě hned dva motivy. A jelikož jsem ve znamení vah, tak jsem se, jako obvykle, nemohla rozhodnout. A tak jsem si vzala obě dvě. Navíc to bylo balení vždy 1+1 (jedna malá a jedna větší se stejným motivem), takže jsem si odnesla celkem čtyři. :-) Jednu jsem dala mamce a zbylé tři jsem použila do knížky a do diářů (mám totiž dva a nemůžu se rozhodnout, který chci používat, tak používám oba - už to začíná vypadat asi trochu divně..).

Vlevo - předělaný, vpravo - původní (nemám moc ráda
modrou, ta mi tam vadila).

Když jsem u těch diářů. Chtěla jsem se pochlubit, jak jsem si jeden vylepšila. Původně jsem měla mít jen ten jeden(teď už vylepšený), ale mezi dárky od babičky a dědy jsem našla ještě jeden takový ten manažerský v černých deskách s držátkem na propisku, kapsičkami na vizitky a rozdělením na Poznámky, adresář, diář a dokonce mapu. ..Možná mě to časem přestane bavit a budu používat jen ten jeden menší-vylepšený. Koupila jsem si ho a musím přiznat že jsem po delší době asi podlehla nátlaku prodavačky. Nebyla jsem si totiž sto procentně jistá, jestli se mi líbí. Někdo si řekne, že je to blbost..vždyť je to "jen" diář, ale pro mě je to důležité aby se mi líbil. Vždyť s ním pracuji každý den. Zatím jsem spokojená, ale pořád to není ono..Na mezi období, než vymyslím něco nového, to bude stačit, ale myslím, že v této podobě celý rok nezůstane. Přemýšlela jsem a líbilo by se mi, kdyby měl třeba nějaký náčrtek něčeho milého, roztomilého.. Kolo s květinkami, Eiffelova věž..něco takového..Viděla jsem totiž takový blok a moc se mi líbil, ale nebyl to bohužel diář. ..Každopádně mi to dává poučení, že s volbou diáře (v mém případě!) se nemá spěchat. :-D :-)

Další novinkou je výlet do Drážďan se sestrou. 

Ano, samozřejmě jako ostatní davy lidí - jedeme do Primarku. :-D

Jednou jsme takhle seděly u kafe a najednou vzešla myšlenka, že ještě nebyla v Primarku. A tak jsme sedly k počítači, mrkly na volné termíny otevřely diáře a koupily zájezd. Je z prahy, takže musíme ještě dojet vlakem do Prahy, ale to není problém. :-)

Už se straaašně mooc těším. Mohu si teď konečně trochu dovolit (po finanční stránce) pozměnit svůj šatník. Zjistila jsem totiž, že se mi líbí asi tak dvacet věcí z celého šatníku, takže chci udělat radikální změnu. Za poslední 3 měsíce jsem už udělala dva očistné nálety na skříň, ale pořád to není podle mých představ. Jsem prostě hrozně měkká a nedokážu se s některými kousky rozloučit i když je už nenosím. Pořád mám v hlavě ten malý hlásek, který mi říká: "Co kdyby se ti to někdy hodilo?"..Prostě jsem asi typický skladník..ale už to není tak hrozné jako dřív. Snažím se to změnit, ale asi nejsem typ člověka u kterého přijde změna ze dne na den. :-)

Největší chuť pro naprosté vybagrování mého šatníku (až na těch dvacet kousků, které nosím) mám vždy, když vidím svojí nejlepší kamarádku. Ona je naprostý fashion maniak. Samozřejmě myšleno v dobrém slova smyslu. To že miluje hrabáky a slevy je jedna věc - to plno lidí (já taky, já takyy!!). Ale druhá - naprosto zásadní -  věc je, že umí nakupovat. Ano, možná se to dá svést na to, že má prostě štěstí, že má velikost nula, takže může nakupovat i v dětském oddělení..ale ona to prostě umí. :-) Říkám ji pořád, že by si mohla založit blog a dávat tam články se svými inspirativními outfity, ale ona se pořád ostýchá (stejně ji, ale trochu podezírám, že už nějaký tajný má! :-D). Dokonce má svého fotografa. Parádička! Takže tím bych jen chtěla shrnout to, že ona je pro mě inspirací co se týče módy. :-) A ještě bych ráda podotkla - Ne, opravdu móda není jen o penězích.. Je to studentka, která si přivydělává brigádou na šik kousky. :-)

Koukám, že jsem se dnes docela rozepsala..Je to tím, že by z toho bylo víc článků, ale kvůli zkouškovému nebyl moc čas. Můj režim byl teď převážně práce-škola-spánek..Ještě mě čeká jedna zkouška z Psychologie, ale stále očekávám termín. :-)

Hezký zbytek večera. ♥

E. ♥